BalabánTak si zrekapitulujme. Politický, ekonomický a bezpečnostní rozvrat na Blízkém východě plodí obrovské množství uprchlíků. Evropu to destabilizuje. Mnozí evropští politici jistě s údivem hledí na důsledky své dřívější neprozíravé politiky v Sýrii nebo v Libyi.
Uprchlická vlna negativně ovlivňuje i vnitřní politiku jednotlivých zemí EU.
Značný růst podpory maďarského Jobbiku nebo xenofobních Svobodných před dvěma zemskými volbami v Rakousku o něčem vypovídá. Úplně jednotní ve vztahu k uprchlíkům nejsou ani Němci. Vážné jsou i bezpečnostní dopady.
NATO pod tlakem událostí na Ukrajině posiluje přítomnost ve východní Evropě, vznikají nové jednotky rychlé reakce. Zároveň členský stát na jihu Evropy, Řecko, rezignoval pod tlakem uprchlíků na ostrahu schengenské hranice a do Evropy začaly přes Balkán nekontrolovaně proudit bez jakékoliv kontroly desítky tisíc lidí. Že by se mezi ně nepřimísili bojovníci Islámského státu?
Jak uvedl Haras Rafiq, šéf britského think tanku Quilliam, procento může být minimální, ale i tak stačí málo lidí, aby zahájili teror, který ochromí Evropu. Policie a zpravodajské služby byly do uprchlické vlny schopny monitorovat pohyb tří tisíc bojovníků Islámského státu z EU. Je to možné i teď, když se zhroutil systém evidence uprchlíků?
Budeme tedy na jedné straně možná připraveni na konflikt na východě s Ruskem, které podle předsedy vojenského výboru NATO generála Pavla z hlediska urgentnosti nepředstavuje zásadní hrozbu, na straně druhé budeme mít obnažený týl, v němž může dojít k teroristickým útokům, o čemž svědčí nedávný pokus islámského radikála o masakr ve vlaku z Amsterodamu do Paříže.
V této konstelaci je potřebné zvažovat strategické priority pro zvýšení evropské bezpečnosti. Hlavní prioritou je pokusit se o řešení konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe, což zdůraznil i premiér Bohuslav Sobotka v interview pro sobotní Právo. Uvedl také, „že je třeba zapojit Rusko do řešení problémů v Sýrii a s Rusy komunikovat navzdory tomu, že jsou dnes na ně kvůli Ukrajině uvaleny sankce“.
Má to logiku i s ohledem na prohlášení prezidenta Putina, že Rusko jedná s dalšími státy, včetně USA, o vytvoření mezinárodní koalice pro boj s IS. Dá se předpokládat, že jejich výsledek bude spojený i s řešením situace na Ukrajině i s dalším osudem sankcí proti Rusku.
Nějaká forma politického kompromisu mezi Západem a Ruskem ohledně Ukrajiny bude asi nezbytná, mj. i proto, že je třeba též podle premiéra Sobotky zabránit třetí migrační vlně z Ukrajiny do Evropy. Dokáže si totiž někdo takový scénář představit?
Lídry členských zemí EU a NATO tak určitě čeká horký podzim. A možná i v lecčems hořká politická rozhodnutí.